,,Určitě jsme věděly, že naše role bude důležitá, ale asi ani jedna z nás nečekala, že bude až takhle veliká“, hodnotí MARTINA ŘEPKOVÁ. ,,Je strašně super mít lyžařské středisko za barákem“, doplňuje jí NELA JIRÁKOVÁ.

Po předčasně ukončené minulé sezóně opustily jako největší hvězdy pražský Chodov, aby se vydaly na zahraniční angažmá do Švýcarska. V TOP týmu Piranha Chur nezůstávají své pověsti nic dlužné – v probíhající sezóně jsou 2 nejproduktivnější hráčky týmu. Martina (14 + 14 v 11 zápasech) nastupuje po odchodu Corin Rüttimann v dresu TOP SCORER-a, Nela (10 + 8 v 11 zápasech) je zase nejproduktivnější obránkyní týmu. S tahounkami Piranhě Chur jsme připravili obsáhlejší rozhovor.

 

 

Na 1. část otázek odpovídala Martina Řepková :

 

 

Před sezónou jste se obě společně vydali na 1.zahraniční angažmá do švýcarského TOP týmu Piranha Chur, i když to zpočátku na zemi helvétského kříže podle vašich vyjádření nevypadalo. Co nakonec finálně zavážilo pro Chur?

 

  • Naše rozhodování bylo poměrně rychlé a to i z důvodu, že jsme už obě cítily, že je čas na nějakou změnu. Samozřejmě velkou roli v tom hrála pandemie Covid-19, která nám v Česku ukončila předčasně sezónu. Netajíme se tím, že nás lákalo zahrát si v jednom z nejlepších týmu ve Švýcarsku s hráčkami takových kvalit jako je například Flurina Marti.

 

Na Chodově jste patřily k lídrům týmu. Očekávala se od vás tato role hned od začátku i v novém týmu?

 

  • Určitě jsme věděly, že naše role bude důležitá, ale asi ani jedna z nás nečekala, že bude až takhle veliká. Dostáváme obě hodně prostoru a cítíme, že týmu umíme a můžeme pomoct, což je pro nás skvělé a doufáme, že i nadále budeme schopné přinášet naše zkušenosti mladším hráčkám.

 

Jaký největší benefit vám zatím s odstupem času tento přestup dal?

 

  • Jednoznačně jiný pohled na život.

Na posledních MS jste byly obě při jednom z největších obratů v historii florbalových MS vůbec. Bohužel pro Česko, v negativním smyslu, kdy jste v semifinále po neskutečném obratu v závěrečných 2 minutách podlehly právě domácím Švýcarkám. Vzpomínáte se Švýcarkama občas na tento zápas? Nedobírají si vás případně? Nebo je to už i mezi vámi minulost?

 

  • Jelikož semifinále bylo na mé narozeniny, tak Švýcarky ke mně byly milé (smích). Samozřejmě ony to berou jako neuvěřitelný úspěch, kde měli také spoustu štěstí, ale většinou k nám jsou velmi empatické, jelikož si uvědomují, jak hrozné to pro nás muselo být.

 

Jména jako Marti, nebo Rüttimann jsou zárukou obrovské kvality a zkušeností, které vás, jako hráčky musí obohatit. No právě druhá jmenovaná, švýcarská legenda Corin Rüttimann před nedávnem celkem překvapivě přestoupila do švédského Endre, ve kterém již v minulosti působila. Bylo to i pro kabinu překvapení, nebo jste o tomto přestupu věděli v předstihu?

 

  • Něco jsme tušili, vědělo se, že to má ve smlouvě. A celá tato sezóna je taková divoká, takže si myslím, že když už to využít, tak právě asi v tento moment, než například příští sezónu.

 

Je zřejmě zbytečné polemizovat o tom, jestli vám hráčka její kalibru bude chybět … Znamená tenhle odchod i zvýšený tlak na ostatní zkušené hráčky v týmu a na vás, jako posily, abyste ,,nahradily” její body a příspěvek pro tým?

 

  • Corin je jedna z nejlepších hráček vůbec. Samozřejmě tým jí postrádá, ale Chur buduje opravdu silný kádr do budoucna, takže tento tlak na mladší hráčky je vlastně možná i dobře, jelikož pak se hráčce daleko líp hraje, když ví, že ta tíha neleží jen na ní ale i na někom jiném, takhle je daleko více prostoru pro ostatní.

 

V české lize byl pro vás největším soupeřem za poslední roky zřejmě tým Vítkovic, ve Švýcarsku můžeme hovořit o největší rivalitě s týmem Kloten-Dietlikon Jets, se kterým se Piranha pravidelně setkává v ligových a pohárových finále posledních sezon. Dá se toto soupeření a rivalita nějak porovnat s tou, kterou znáte z české ligy?

 

  • Vlastně se to ani moc porovnat nedá. Rivalita tam je a bude, ale není to asi takové jako v Česku. Možná je to i tím, že jsme tady teprve chvíli.

 

Oba ligové zápasy se svým největším sokem jste v této sezóně prohráli (7: 6sn, 6:0). Jaké byly příčiny těchto proher?

 

  • První zápas jsme nedali rozhodující přesilovku a poté Dietlikon vyrovnal a nájezdy jsou loterie. Hráli jsme opravdu dobře, ale jeden moment jsme jednoduše nezvládli. Druhý zápas byl těsně po odchodu Corin a všechny lajny byly poměrně divoké a nic nevyšlo jak bychom chtěli. Nutno říct, že jsme Dietlikonu dali góly úplně zadarmo.

 

Ještě větší překvapení však přišlo v posledním ligovém zápase, kdy jste doma jednoznačně podlehli týmu Skorpions Zollbrück v poměru 2:8. Obě jste v zápase bodovali, ale to asi nebylo ani slabou náplastí na vysokou prohru. Co se v zápase stalo? Jednalo se o klasický ,,zápas blbec”, kdy se téměř nic nedaří?

 

  • Líp bych to asi neřekla – ,,zápas blbec” se vším všudy :-D. Neuvěřitelně utrápený projev. Nic prostě nešlo a když říkám nic, tak nic.

 

Před sezónou se kromě vás přesunulo na trase Česko – Švýcarsko i pár jiných českých hraček a vašich reprezentačních kolegyň. Jaké to je nastupovat proti nim v jiné, než české soutěži? Považujete za výhodu, že je jako hráčky většinou dobře znáte?

 

  • Vůbec tohle nevnímám, upřímně občas ani nevím, že tam nějaké hráčky z Česka jsou (smích). Já na tohle úplně nejsem. Samozřejmě někoho vnímám víc, jelikož to jsou mé kamarádky z reprezentace třeba, ale není to pro mě nijak zásadní.

 

 

Na 2. část otázek odpovídala Nela Jiráková :

 

 

Nejbližší ligové kolo odehrajete v Neděli na půdě Zugu, kde právě působí 3 české hráčky, které dobře znáte z české extraligy – Šupáková, Paloncyová a Trojánková. Bude mít díky tomu zápas pro vás speciální náboj? Co bude platit na soupeře, abyste odčinili poslední ligovou porážku?

 

– Se všemi českými holkami působícími v Zugu máme super vztah, ale v zápase jde tohle stranou. Samozřejmě jde o kvalitní hráčky, na které si musíme dávat pozor, ale momentálně je situace taková, že téměř v každém týmu je vždy alespoň jedna česká stopa, tudíž se o speciální zápas úplně jednat nebude. V posledním zápase jsme byly silně nekoncentrované a “nehladové” po vítězství a myslím, že když tyto činnosti zlepšíme, můžeme uspět.

 

Při takové silné české komunitě je určitě dost možností na společné aktivity i mimo florbalu. Navštěvujete se s ostatními Češkami, když vám to čas dovolí?

 

– Určitě, když je čas, tak se rády domluvíme, přece jen klasický český humor vám občas v cizí zemi chybí (smích).

 

Už máte za sebou zápasy proti každému týmu v lize. Kdybyste měli porovnat švýcarskou soutěž s českou extraligou, v čem vidíš největší rozdíly? Kde by se podle Tebe umístili top týmy z ČR, jako jsou Vítkovice, Chodov, nebo Ostrava ve švýcarské NLA?

 

– Největší rozdíl bych viděla ve fyzické připravenosti hráček, díky čemu se zápasy i s posledním týmem mohou lámat až ve třetí třetině. Také bych řekla, že i schopnost předat si balon ve vysoké rychlosti je zde na vyšší úrovni než v lize české. A české týmy ve Švýcarsku? Těžká otázka, ale myslím, že Vítkovice by bojovaly o nejvyšší příčky, Chodov s Ostravou by však určitě taky patřil do horní části tabulky.

 

Sledujete i výkony svých bývalých spoluhráčiek z Chodova? Co na jejich počínání po výrazné obměně kádru říkáte?

 

– Výkony Chodova sledujeme a jsme rády, že generační obměna zatím obstojně konkuruje ostatním týmům.

Jaký je život ve Švýcarsku? Na co jste si po přesunu do jiné země museli nejvíce zvyknout? Prostředí, ceny v obchodech, povaha lidí, případně něco jiného?

 

– Myslím si, že život ve Švýcarsku se nám zdá tak skvělý, jelikož žijeme ve městě, které jsme si naprosto oblíbily. Ani jedna nejsme velkoměstský typ, tudíž menší sportovně vybavené a nejstarší město v této zemi, obklopené Alpami nám absolutně vyhovuje. Nemyslím si, že by sme si musely vyloženě na něco zvykat. Ano, překvapila nás mentalita a ochota lidi, kteří jsou velmi vstřícní a stále usměvaví, na takovou věc se nám zvykalo moc dobře.

 

Nádherné prostředí švýcarských Alp umí být doslova balzámem pro duši. Jak často se vám podaří navštívit místní hory, případně zasněžené svahy?

 

– Je strašně super mít lyžařské středisko “za barákem”, z toho důvodu si můžeme naplánovat tuto sportovní aktivitu téměř kdykoliv. Momentálně jezdíme minimálně jednou týdně, v období pozastavení soutěže to bylo víckrát. O kvalitě svahů a požitku z jízdy se asi rozepisovat nebudeme ?

 

Všichni doufáme, že tato zvláštní sezóna vyvrcholí play off zápasy a opravdu se skutečně dohraje a rozhodne na hřišti. Kde pak povedou vaše kroky? Uvažujete už o dalším ročníku, nebo to za současné situace zatim moc nemá cenu?

 

Plán na další ročník je v jednání a v nejbližších týdnech by se měla o naší budoucnosti dozvědět i širší veřejnost.

 

 

 

 

 

Holkám děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí do zbytku sezóny.